Vickers Wellington je jedním ze symbolů bombardovací ofenzívy proti Německu. Po velkých ztrátách při denních

náletech na začátku války přešly Wellingtony na noční nálety. V této roli vydržely celou první polovinu války.

Pak byly přesouvány k Coastal Command, kde sloužily jako protiponorkové. Tvořily výzbroj britských squadron RAF,

ale dostaly je i zahraniční squadrony, československá, polské, novozélandské a kanadské.

   Stavebnice obsahuje šest rámečků šedých plastových dílů, rámeček čirých dílů, resinový výfuk a obtisky.

Ty nabízí dva stroje polských squadron, jeden z nich v protiponorkové kamufláži. Ostatní stroje létaly v noční kamufláži RAF.

Mimo polského, pojmenovaného Elzunia (Lissie), obtisky obsahují označení dvou Wellingtonů perutí RAF. Jeden z nich,

s velkým emblémem pod kabinou, létal v Africe. Druhý, koupený z peněz domorodého krále Nana Sir Ofori Atta I , KBE,

vládce království Akyem Abuakwa v britské kolonii Gold Coast (nyní Ghana) operoval z Británie. Posledním strojem

z nabídky je jeden z nejúspěšnějších Wellingtonů No.311 (Československé) Sqn. RAF.