V předvečer druhé světové války objednala Francie v USA tehdy nově vyvinuté lehké bombardéry DB-7 firmy Douglas. Část strojů, poháněných motory P&W R-1830 a vybavených úzkou SOP, skutečně dostala a nasadila do bojů v roce 1940. Francouzské stroje bojovaly až do roku 1945, střídajíce strany. Část objednaných strojů nestihla Francie do své porážky v roce 1940 odebrat. Převzala je britská RAF a označila je Havoc Mk.I. Další stroje, s motory Wright R-2600, označované Havoc MK.II/Boston Mk.III, pak následovaly. První verze Havoc Mk.I RAF používala bez radaru jako lehké bombardéry a noční Intrudery k noční útokům na nepřátelská letiště, radarové stroje pak k nočnímu stíhání nad Británií.
   Stavebnice DB-7 Havoc Mk.I ‘Intruders’ nabízí tři celočerné Intrudery vybavené nočními výfuky a jeden bombardovací stroj ve speciální testovací kamufláži. S těmito stroji dosáhlo svých prvních úspěchů několik britských es a létaly s nimi i polské osádky. S výfuky je spojena důležitá věc, kterou jsme zjistili bohužel až po dohotovení forem. Veškeré podklady a výkresy, včetně těch vydaných v roce 2024 ukazují, že stroje Havoc Mk.I byly vybaveny výfuky jen vně motorových gondol. Při přípravě kamufláží jsme však zjistili, že to je evidentně stále kopírovaná chyba. DB-7/Havoc Mk.I měly výfuky nejen z vnější, ale i z vnitřní strany motorových gondol. Proto součástí stavebnice jsou nejen dvě dvojice nočních výfuků, ale i dvě dvojice standardních výfuků a opravné díly motorových klapek.